Po několikaletém čekání se Petrovi a Hance narodila holčička. Dlouho očekávaný příchod miminka se ale neobešel bez komplikací. Hanka více než polovinu těhotenství víceméně proležela pro hrozící potrat, těhotenství bylo vedeno jako rizikové. Když se Klárka narodila, zdálo se, že největší trable mají Petr s Hankou za sebou. Klárka se měla čile k světu, Hanka se rychle po porodu zotavovala. Po pěti dnech si obě dovezl Petr domů. Idylka však brzy skončila.Hanka dostala po týdnu zánět prsu, pro který jí musela být nasazena antibiotika a brzy tak skončilo i kojení malé Klárky. Zavádění umělé stravy se však neobešlo bez komplikací. Nasazené mléko totiž zvracela, a tak musela být strava Klárky opakovaně měněna. To se samozřejmě promítlo i do jejího prospívání. Několik měsíců stála na váze, byla opakovaně vyšetřena i v odborných ambulancích. Vše nakonec vyústilo ve dvou letech v potvrzení řady potravinových alergií.
Aby toho nebylo málo, ve třech letech byla u Klárky zjištěna drobná vrozená deformita v oblasti bederní páteře. S možnou operací bylo rozhodnuto vyčkat do vyššího věku. S růstem ovšem narůstaly i Klárčiny problémy. Každá nemoc a každé podání antibiotika znamenalo pro Klárku dlouhodobější nutnost striktnější diety, které si i tak pro potravinovou alergii užila až dost. Operována s páteří byla nakonec až v 10 letech.
Klárčina praktická dětská lékařka si v odborném časopise přečetla o možnosti jednoduchého vyšetření CRP z kapky krve přímo ve své ambulanci k zjištění míry zánětlivé aktivity, resp. rámcové odlišení bakteriálního, tedy hnisavého, a virového zánětu. Starost o pacienty jako je Klárka lékařku nakonec přesvědčilo o tom, aby si přístroj zakoupila. V jejím rozhodování jí pomohla i skutečnost, že vyšetření začaly hradit zdravotní pojišťovny.
Když se tedy Klárka ve svých 11 letech dostavila ke své dětské lékařce s teplotou 39,5 st., bolestmi hlavy, kloubů, svalů a břicha nepřekvapí, že jí chtěla dětská lékařka provést ono vyšetření CRP z kapky krve. Klárka byla sice na různé odběry zvyklá, nebylo jí ale dobře a tak poprosila paní doktorku, jestli to vyšetření nemohou ještě odložit. Paní doktorka Klárku pečlivě prohlédla a vzhledem k tomu, že vše svědčilo pro virové onemocnění typu chřipky, Klárce nakonec vyhověla. Nasazena byla samozřejmě dieta a podávány byly pouze léky na teplotu a bolest. Za čtyři dny se Klárka dostavila ke kontrole s tím, že den před tím měla večer teplotu až 39 st., v té době Klárka už i dráždivě kašlala. Dětská lékařka již neváhala a vyšetření CRP provedla, výsledek byl 30 mg/l (hodnota lehce zvýšená), vyšetřena byla moč s normálním nálezem. Vzhledem ke znalosti předchorobí se lékařka obávala antibiotické léčby, a proto se rozhodla doplnit vyšetření ještě o hladinu bílých krvinek. Ta vyšla normální, proto léčba zatím měněna nebyla a Klárka byla pozvána druhý den na kontrolu. Při tomto vyšetření vypadala znatelně lépe, teplotní špičku již neměla. Za další dva dny bylo provedeno kontrolní vyšetření CRP s hodnotou méně než 8 mg/l, tedy již v normě. Léčba byla postupně ukončena a po týdenní rekonvalescenci mohla Klárka opět nastoupit do školy.
Závěr: Vyšetření CRP může v určitých případech pomoci lékaři při rozhodování, zda nasadit či nenasadit antibiotickou léčbu. V tomto případě pomohlo při zvládnutí nemoci u už jinak stigmatizovaného dítěte.
